Palác Michnů z Vacínova
Renesanční předměstský palác (villa suburbana) byl budován někdy před rokem 1587, později manýristicky upravovaný do roku 1644 s ještě později barokně po roce 1722.
Archeologický výzkum v místě prokázal zástavbu ze 14. století, části opukových zdí pocházejí ze 13. století. V té době tady docházelo ke zpracování železa. Nejstarší je patrně keramika, kterou archeologové datují do 10. století.
Hlavní renesanční stavba je připisována Ulriku Aostalimu de Salla, s nímž spolupracovali stavitelé Ambroggio a Benedetto Barifisové (80. léta 16. století).
Hlavní stavební etapa probíhala ve 20. a 40. letech 17. století, výrazný je rizalit v zahradním průčelí, fontána pod edikulou při ohradní zdi, jednotlivé grotty, drobné stavby v zahradě. Autora raně barokního díla neznáme. Francesco Caratti působil až od roku 1657. Jeho dílem je také unikátní trojdílné schodiště.
V roce 1753 měl palác 2 budovy, 10 rezidenčních místností, 2 saly terreny, 11 místností pro služebnictvo, 2 kuchyně, stáje pro 35 koní.
Vstupní průčelí pochází asi z roku 1777 a je dílem Johana Ferdinanda Schora, uváděn je též Antonín Haffenecker. Detail:
Dne 30. dubna 1921 od pražské obce poničený Michnův palác za 3 mil. Kč zakoupila Česká obec sokolská, která zde zahájila další přestavby a dostavby. Ve vypsané soutěži na přestavbu paláce zvítězil návrh architekta Františka Krásného. Byly dostavěny šatny a tělocvična, bývalá jízdárna byla zvýšena a přebudována na velkou sokolskou ubytovnu.
Touto poslední další náročnou přestavbou a dostavbou byl někdejší barokní palác přestavěn na moderní tělovýchovné a společenské zařízení, ve kterém se také nacházela výstavní síň, kuchyně, jídelna i mnoho kanceláří. Budova nové zbrojnice byla zbořena. V její severní části byla vystavěna nová budova s velkou tělocvičnou vybavená šatnami a umývárnami. Pod tělocvičnou se nalézá 20 metrů dlouhý bazén. Ve zbytku prostoru nové zbrojnice bylo postaveno lehkoatletické cvičiště s běžeckým oválem
Rekonstrukci se podařilo stavby dokončit před všesokolským sletem v roce 1926.
POZNÁMKY O RODU MICHNŮ Z VACÍNOVA
Michnové z Vacínova (též německy Michna von Vacínov, Michna z Waczynowa, von Waczinow, von Waizenhofen, von Waitzenhofen nebo von Waitzenau) byl český vladycký rod, později povýšený do hraběcího stavu.
Zajícové z Hazmburka byli český šlechtický rod, jehož příslušníci zejména ve 14. a 15. století zastávali významné funkce. V roce 1583 zemřel majitel panství
"Budyně nad Ohří" Mikuláš Zajíc z Hazmburka a po něm zůstaly dvě děti syn Jan Zbyňek a dcera Hedvika.
Když Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku dosáhl v roce 1596 plnoletosti, jmenoval svého poručníka Martina Michnu hejtmanem panství a doporučil jej císaři Rudolfovi II. k povýšení do vladyckého stavu. Dne 14. srpna 1598 se
Martin Michna stal vladykou s přídomkem z Vacínova (podle názvu lesa v blízkosti Kostelce nad Ohří, nedaleko Budyně) a byl mu udělen erb (půl zlatého zajíce na modrém štítě jako odkaz na jeho služby Hazmburkům).
Pan Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku (* 1570, † 1616) byl štědrým mecenášem, po řadu let podporoval alchymii a různé vědy. Na svém zámku Budyni hostil mimo jiné i Tychona Brahe. Také vlastnil bohatou alchymistickou knihovnu a často se chlubíval, že na alchymii vydal víc peněz než samotný císař Rudolf II. Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku si proto půjčoval vysoké částky, které nedokázal splácet. Rod Zajíců vymřel roku 1663 po meči
Martin Michna, vladyka z Vacínova měl dva syny: Jiřího Viléma a Pavla.
Pavel Michna z Vacínova (1589 – 1632) byl vychován u jezuitů a poté se vydal na dráhu úředníka. Stal se sekretářem v České dvorské kanceláři. Stál na straně císaře proti vzpouře českých stavů, a proto musel na čas Čechy opustit a do vlasti se vrátil až s císařským vojskem. Získal si přízeň Karla I. z Lichtenštejna a Albrechta z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře začal Pavel Michna nakupovat (po vzoru Albrechta z Valdštejna) zkonfiskovaný majetek českých stavů. Podařilo se mu získat značné jmění. Císař Ferdinand II. Habsburský jej v roce 1627 povýšil do panského stavu
říšského hraběte z Vacínova.
Začal stavět barokní palác v Praze na Malé Straně. Pro jeho nákladnost jej však jeho potomci museli později prodat. Hrabě Pavel Michna měl dva syny. Byli to: Karel Michna z Vacínova († 1641). Václav Jan Michna z Vacínova († 1669). Jejich potomci, hrabata rodu z Vacínova, vlastnili v Čechách mnoho dalších pozemků a budov.
Upozornění !
Tento "palác Michnů z Vacínova", čili dnes Tyršův dům, je jiný objekt než "letohrádek hraběte Michny z Vacínova", zvaný "Vila Amerika" v ulici Ke Karlovu v Praze na Novém Městě.
Pozemek, na kterém stojí tauto barokní stavba, koupil Jan Václav říšský hrabě Michna, pán na Vacínově v roce 1715, od Josefa Línka, měšťana Nového Města pražského. Na něm nechal letohrádek vystavět v letech 1717–1720 podle návrhů od Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Název Vila Amerika je prý odvozen od dobrovolníků, kteří po roce 1826 doprovázeli rakouského arcivévodu Maxmiliána do Mexika a kteří se zde scházeli. Dnes v ní je Muzeum Antonína Dvořáka.
