Z historie Profesního domu budovy Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy
V roce 1556 přichází do Prahy řád Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité se intenzívně věnovali vzdělávací činnosti, jejich staroměstská kolej Klementinum se stala součástí pražské univerzity založené císařem Karlem IV. v roce 1348. V 17. století vybudovali jezuité na hlavním náměstí Malé Strany tzv.
Profesní dům. Profesové byli nejvýše postavení příslušníci řádu, kteří skládali po studiu filozofie a teologie zvláštní sliby. Budova je dílem italských architektů, její plány jsou dnes uloženy v Národní knihovně v Paříži.
V 15. století zde stávala škola, na níž vyučoval matematik a astronom Jan Šindel, pozdější rektor pražské univerzity a tvůrce slavného staroměstského orloje, který je dodnes jednou z hlavních pamětihodností Prahy. V Profesním domě pak byla knihovna obsahující četná díla z oblasti matematiky, astronomie a ostatních přírodních věd. Někteří otcové jezuité působili jako univerzitní profesoři těchto oborů. V koleji Klementinum založili Matematické muzeum, první veřejně přístupné muzeum v českých zemích. Lze říci, že v té době se v Praze zabývali vědeckou prací v matematice právě jen jezuité.
Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 se Profesní dům stal majetkem habsburské monarchie. V 19. století byl sídlem vrchního zemského soudu. Po vzniku Československé republiky skrývala jeho sklepení zlatý poklad nového státu. Během druhé světové války užívala budovu německá armáda. Počátkem šedesátých let přešel objekt pod správu Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Dnes tu sídlí její informatická sekce.
Historie rotundy svatého Václava
