Legendy a fakta o jejím vzniku a zániku
Vavřincova legenda
Vavřinecká legenda z poloviny 11. století uvádí svatováclavský zázrak, aniž by se však zmiňovala o stavbě kostela. Při převozu těla sv. Václava se prý na tomto místě koně zastavili a odmítli jít dál. Svatým nákladem nepohnul ani pár tažných volů. Až kající modlitba shromážděného zástupu v čele s bratrovrahem Boleslavem uvolnila cestu. Aniž bychom upírali zásluhy svatému Václavu, nutno přiznat, že terén tu byl v té době poměrně strmý (a pravděpodobně i kluzký). Budoucí rotunda sv. Václava tedy skutečně byla postavena na vyvýšeném místě, o kterém mluví Vavřincova legenda.
Svatováclavská legenda
Zmínka o rotundě na Menším Městě Pražském se poprvé se objevuje ve svatováclavské legendě „Oriente iam sole“ z poloviny 13. století. Podle ní se její vznik pojí se zázrakem při převozu těla sv. Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. Ve chvíli, kdy procházel průvod se světcovým tělem okolo vězení, byli božskou mocí vězni zbaveni svých okovů a vyvedeni ze žaláře. Na tomto místě byl pak zbudován kostelík sv. Václava.
Středověk a počátek novověku
Ve vrcholném středověku rotunda plnila funkci hřbitovní kaple přináležící k nedalekému farnímu kostelu sv. Mikuláše. V okolí stála radnice a několik měšťanských domů. Po velkém požáru v roce 1420 hřbitov zanikl a na jeho místě a v okolí vyrostly nové domy, sevřené v tzv. malostranském špalíčku. V roce 1541 postihl Menší Město Pražské další ničivý požár, který rotundu na 50 let odsoudil k roli skladiště. Teprve na četné stížnosti měšťanů, že tak starobylá stavba si zaslouží větší úctu a péči, byla vyklizena a navrácena svému účelu.
Po Bílé Hoře
Obnovená sláva však netrvala dlouho. Po vítězství císařských vojsk na Bílé Hoře byl kostel svatého Mikuláše darován jezuitům. Novým farním kostelem se měl stát právě kostelík Přenesení svatého Václava. Protože však prostorově nedostačoval potřebám farního chrámu, bylo rozhodnuto o jeho přestavbě. První fáze přestavby se uskutečnila v letech 1628-1630. V druhé polovině 17. století jezuité vystavěli uprostřed náměstí nový komplex budov, včetně profesního domu, jehož součástí se stal znovu přebudovaný kostel Přenesení svatého Václava. Tentokrát však starobylý kostelík nevydržel tlak okolních staveb, takže musel být v roce 1683 „stržen do základů“. Ačkoli radnice opakovaně investory upozorňovala, že se při výstavbě profesního domu nesmí kostelu nic stát, protože jde o nejstarší křesťanskou památku ve městě, ačkoli Tovaryšstvo muselo na tuto podmínku zaplatit kauci, torzo rotundy se nakonec ocitlo v základech nových barokních budov a na její umístění se zapomělo.
Současnost
Historikové i archeologové ji po 376 let považovali za ztracenou. 3. února 2004 byla v budově Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí rotunda sv. Václava objevena.
Nález zbytků původní románské podlahy uvedl rotundu sv. Václava mezi čelní památky románského umění v Čechách. Fragment tvoří 74 dlaždic tří tvarů složených do pěti řad, což představuje necelých pět procent celkové plochy podlahy. Dlaždice náleží k nejstaršímu typu českých středověkých terakotových podlah. Nazývá se vyšehradská podle podobného nálezu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě.
Viz podrobnosti na Internetu
o objevu rotundy,
Projekt záchrany památky a její zpřístupnění
V první fázi organizátoři chtějí získat 800 tisíc korun, což je částka nutná pro záchranu památky. Pro to, aby rotunda mohla být zachována i pro příští dobu, by byl podle organizátorů potřeba dvojnásobek peněz. Jako nejvyšší cíl si dali shromáždění 2,4 miliónu, což je suma potřebná pro to, aby rotunda mohla být zpřístupněna veřejnosti.
Viz podrobnosti na Internetu
o projektu záchrany památky
|
