Alois Klar, (* 25. dubna 1763 Úštěk – + 25. března 1833 Praha) filolog, pedagog a vysokoškolský učitel,
Po studiu v Litoměřicích studoval na pražské univerzitě klasické jazyky a roku 1782 získal doktorát filosofie. Roku 1786 se stal profesorem gymnázia v Litoměřicích, kde působil také jako katecheta. Roku 1806 byl jmenován profesorem řečtiny a klasické literatury na pražské univerzitě
Alois Klar se rozhodl založit nový Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců. Po složitých jednáních s mnoha obtížemi se nakonec za přispění mnoha významných osobností té doby i obdivuhodné vstřícnosti císařského dvora se podařilo v říjnu 1832 v Praze na Malé Straně skutečně otevřít ústav, který začal přijetím prvních pěti mladých slepců plnit svůj náročný úkol. Ihned následně, počátkem roku 1833, byly pak úředně potvrzeny stanovy ústavu a vážnost projektu byla zaštítěna tím, že bývalý zemský správce, nejvyšší purkrabí Chotek převzal protektorát ústavu a získal pro něj darem od císaře Františka I. pozemek na dnešním Klárově.
V seznamu spoluzakladatelů a garantů čteme jména naší historie: - císařovna Karolina Augusta, kníže Metternich, česká šlechta zastoupená Ferdinandem knížetem Lobkovicem, Jindřichem hrabětem Chotkem, Arnoštem hrabětem z Harrachů, Arnoštem hrabětem Waldštejnem atd. atd. Později nechybí jméno Vojty Náprstka, či T.G.Masaryka
Samotný Klar byl také částečně postižený. Následkem pádu a poranění páteře v dětství zaostal ve vzrůstu a trpěl oční chorobou. Dokázal se však prosadit ve vědě i společnosti.
Budova s velkou kaplí archanděla Rafaela (architekti Vincenc Kulhánek a Josef Kranner) byla postavena až po Klarově smrti v letech 1836–1844 péčí Klarova syna Pavla Aloise Klara a dokončena v letech 1884–1885 jeho vnukem Rudolfem.
Zdroj:
http://jaksedari.blogspot.com/2009/11/kaple-sv-rafaela-v-byv-klarove-ustavu.html
Kaple Svatého Rafaela Archanděla byla vystavěna 1838 dle návrhu jednoho ze stavitelů Svatovítského dómu Josefa Krannera.
Panoramatický pohled
ze střechy kaple (na Internetu)
Interiér kaple:
V kapli jsou cenné fresky a 3 busty od Emanuela Maxe. 4. sádrová busta Roziny Klarové je od Arnošta Poppa.
Vnitřní stěnu apsidy pokrývají fresky s postavami v nadživotní
velikosti. Znázorňují sedícího Krista s otevřenou knihou a se
svatozáří, ve které je nápis
Salvator Mundi.
Ve vpadlých polích podélných stěn pod okny byly v roce
1884 zhotoveny čtyři nástěnné obrazy s postavami v nadživotní
velikosti. Jsou to Ukřižování Krista od Emanuela Krescence Lišky,
Vzkříšení a Nanebevstoupení Páně zhotovené Václavem Bartoňkem dle návrhu Antonína Lhoty a Narození Páně od Františka Sequense.
V jižní zdi kaple, v místech těsně za kruchtou, jsou proraženy postranní dveře
do přilehlé sakristie v přízemí (dnes jsou dveře zazděné, avšak jsou
dochovány včetně původního kování a kliky), nad nimi je nevelký
obdélný sádrový reliéf s německy psaným citátem z Lukášova
evangelia.
Na hlavní oltář byla umístěna socha z kararského mramoru, vytesaná v Římě, představující patrona slepců Archanděla Rafaela od sochaře Emanuela Maxe
z roku 1844, mramorové kropenky mušlového tvaru a dřevěné osádrované a pozlacené osvětlovací stojany dvojího typu. Vzhled tohoto oltáře le vidět již jen na starších fotografiích.
Relief na štítu budovy, který vytvořil Josef Max, názorňuje příběh z biblické Knihy Tobijáš.(Tob 11,4-13):
"Tobiáš uzdravuje slepého otce Tobita".
Budova sloužila slepcům až do poloviny 20. století.
Pokračovatelkou Klárova ústavu je Střední škola Aloise Klara v Praze-Krči, jediná střední škola pro zrakově handicapovanou mládež v České republice. Podle Klárova ústavu a na počest jeho zakladatele Aloise Klara, dostalo prostranství před ústavem, v roce 1922, název Klárov.
Po záboru klasického sídla Geologického ústavu (paláce Smiřických na Malostranském náměstí) poslaneckou sněmovnou se tento ústav v listopadu 1993 přemístil do budovy Klárova ústavu pod názvem
Česká geologická služba. Předtím budova sloužila Předsednictvu vlády.
