Jasmína, to krásné jméno, perského je původu.
K nám Araby donesené, dává mnoho důvodů
k přemýšlení: Copak asi může to být za dámu?
Jaký obraz o Jasmíně máme dát si do rámu?
Předně, ač pravá pražanda, pokřtěná ve Vltavě,
v pěti do vln Karibiku už se vrhá po hlavě!
Proč by ne, když jako ryba plavat umí od tří let,
takže ji vůbec nevzruší ani Všežraločí slet!
Po Kubě dva roky s tátou vesele si cestují,
každý týden trs banánů do sebe naládují.
Továrnu na čokoládu Jasmína též vzpomíná
A kubánské pomeranče padají jim do klína.
Zastavme se! Teď je chvíle, a to sice s tváří vážnou,
a důstojně, jak se sluší, sdělit domněnku odvážnou:
Když Jasmína v mořských vlnách pískot delfínů slyší,
vzklíčí v ní to předsevzetí, zpívat jen tóny vyšší...
A když dívka zpívat touží, kdo je první na řadě?
Do Radosti si zamíří, to je přece nasnadě!
Ale pozor, zpěvem hudba u Jasmíny nezvadne.
Když doma klavír podědí, ten ji taky popadne.
Po čase pak zas zatouží, s celým jejím talentem,
hudbu trochu okořenit jižním temperamentem.
Na Krétě dvě sezóny si jen tak sama prožije.
Je to ovšem drsná škola, temperament tu však je.
|
Dnes Jasmína ten svůj talent malým dětem věnuje.
Ve školce je ráda učí, jak muzika funguje.
Dokonce i učebnici na klavír už vydala
Dává dále to, co sama kdys do vínku dostala.
Hudbou ale nekončí to, čím Jasmína přispívá.
Pletení či háčkování, mnoho času nezbývá...
Kdopak z nás ví, co takové slovo "fimo" znamená?
Hmota, co se zapeče! V tom ona je pečená vařená.
Ještě malý postřeh máme stran její energie
ve školce je chovatelkou slepičí kolonie!
Když některá kvočna si své povinnosti neplní
Jasmína co druhá máma tu mezeru zaplní.
Co se týče Gaudia, tak prostě nemůžem být vděčni dost
za všechno, co pro nás dělá, a to vše jen pro radost.
Vždycky milá, společenská, ochotně doučuje
a klávesy s sebou tahá, jak je kdo potřebuje.
Jasmíno, když na Tvém webu inspiraci hledal jsem,
praštila mě jedna věta neotřelým způsobem.
Že smyslem života přece jenom radost může být
a ta radost, to je láska, tu musíme vykouzlit.
Jenže láska, ta Agapé, tak jak z Kréty možná víš
na té všichni máme podíl, my zde v Gaudiu - tím spíš.
A až Éros neposedný jinam šípy zaměří
snad tu stále bude někdo, komu se, prostě, věří.
|
