ZPĚT
                 Věrce Pavelkové  k narozeninám


 autor: Jarka Knížková 

     1. Copak z říše bylinek slyšíme za noviny?
     Přece naše Pampeliška slaví kulatiny!!!!
     Jako jedna z prvních rozkvétá ta květinka.
     A k tomu je milující manželka a hodná maminka.  

     2. Velmi brzy zjara s úsměvem nás vede do léta,
     oslnivě září plná medu a pak půvabně odkvétá.
     Jako kdyby mezi nás vstoupila vůně kytiček ...
     .... a přitom naše Věrka je i užitečný človíček!

     3. V prvních řadách prapor Gaudia vždy drží ve sboru!
     Drobná, křehká, něžná, však s hlasem v síle tenoru!!!
     A odvážně glosuje výklad sbormistrů, ač se vždy zapýří.
     Oni následně jí vesměs trochu fouknou do chmýří ....

     4. K umění a hudbě vedla ji vždy cesta plná lásky.
     V poslední však době její Pepík přidělal jí vrásky.
     Zdravíčko ho zlobí, vše se špatně hojí
     a bylinka vzácná po boku mu věrně stojí.

     5. Není ale pravda, že by ze života radost neměla.
     Dovede se bavit, zpívat a být hodně veselá!
     Sborových večírků do pozdních hodin je ozdobou
     a sbírka jejích vokálů je vždy vrchovatou nádobou.

     6. Drobné boky, štíhlé nožky, do rytmu se křepce pohoupává.
     Zadní pohled trochu mýlí, ze předu to přece jenom není už taková sláva.  
     Ale holky, kolik z nás by k Pampelišce přišlo pro radu,
     jak vypadat na třicet alespoň zezadu??!!

     7. A ještě v dalších věcech mohla by nám radit!
     Jak blůzičku, tričko, náušnice dohromady sladit.
     Stejně jako tóny souzvuku do zpěvu vkládá,
     tak i soulad v módních doplňcích má velmi ráda.

     8. Barevnou falešnost, kdy barva náramku se s jinou barvou bije,
     neshledala by u Věrky nikdy žádná módní policie.
     To už asi tak na světě někdy chodí,
     že se člověk s citem pro soulad a harmonii rodí.

     9. A jako v barvách, tak i v tónech, to je jisté,
     i v dušičce a v srdci je vše jako křišťál čisté.
     Před Věrkou každá křivá věc se narovná a nebo zmizí,  
     protože její povaha je bez falše a stříbro ryzí.

     10. Někdo v sobě zlobu a nesoulad jen zarputile syslí.
     Věrka nepomlouvá za rohem. Hned řekne, co si myslí.
     Ten, kdo pravdu o sobě chce dobře znát,
     měl by s Pampeliškou být nejlepší kamarád.

     11. Co ještě dodat? Vše už prozradili veršotepci předešlí.
     Všechny klady a pozitiva do jedné básně by se nevešly.
     A jestli má ta naše milá Věrka i nějaké zápory?
     Inu, chybovat je lidské a ženské prý jsou od přírody potvory....

     12. A přesto stále nad nimi po věky mužský žasne!!!
     Asi proto, že právě tohle na ženách je krásné!
     Vždyť žíznivý na cestě rád i pije z louží -
     - a chlap si pokornou a vzornou ženu ani nezaslouží!

     13. Protože co se svět kolem své osy mele,
     vždycky někdo vzývá zlaté tele.
     A přitom, když léta přejdou a strom času se naklání,
     většina má možnost utrhnout jablko poznání.

     14. Zjistí, že na bolest a lítost - mnohde známe doklad -
     nejlepší je z bylinek od srdce vyrobený obklad.
     Potom přijde síla s radostí a energií novou.
     A na to má Gaudium Pampelišku - Věrku Pavelkovou!!!!

     15. Kamarádko naše, buď zalitá sluncem od paty až k bradě!
     S Pepíkem chaloupku hýčkej a bylinky pěstuj na zahradě.
     Ještě spoustu let se s optimismem na svět dívej
     a i když život není lehký, stále přesto zpívej!!!

     16. Je podzim, pampelišky poslaly své padáčky na povětrné dráhy  
     a vesmír planetou otočil do směru znaku Váhy.
     Svět časem prolétá a někdy stojí na rozcestí.
     Ale mít Věrku ve sboru, je velikánské štěstí!!!!!