1. Kdysi dávno v Ráji, už je to za náma
si Eva namlouvala chudáka Adama,
na stromě poznání se jablka houpají,
tu smích jim přetrh´ „šťopku“ – no a bylo to v háji …
Jachachacha
2. Když praotec Čech s kmenem putoval k hoře Říp,
někdo řek´“pojďme k móři, tam jistě bude líp“…
Tu žena, jménem Eva, nabrala k smíchu dech -
- praotec ztratil sílu – no a u móře je Lech
Jachachacha
3. A husiti svou víru, když zdatně hájili,
prokleté papežence po hlavě mlátili,
se za vozovou hradbou rozezněl Evin smích
… a křižáci v panice hned vzali do zaječích!
Jachachacha
4. Marie Terezie zemi vládla s přehledem,
František Lotrinský války dotoval s nadhledem,
však měli spoustu dětí – a ty když se začly smát -
rodiče je do školy nakonec museli dát.
Jachachacha
|
5. Vzdělání lidu svědčí a časy se mění,
pomalu nastupuje národní obrození.
Smích značky „Eva“ zná už i mnich leckterý -
- a tak Josef II. radši zrušil kláštery.
Jachachacha
6. Tak plynula léta, historie běží dál.
Člověku nezbylo „než aby se pořád smál“.
A přišla taky doba, kdy nám není do smíchu -
- 40 let v ČSSR se smálo potichu.
Jachachacha
7.Teď už jsme jenom ČR a zase ptáme se
jestli nějaký smích tahle doba unese.
Máme ale Evu, a ta nám příklad dá,
že pořádně se zařehtat je prostě paráda!
Jachachacha
8. Její smích stále zvoní, je slyšet za hory,
když do Jirkova zjara jede sázet brambory.
Veselá, neúnavná večer i po ránu -
a potom ještě do divadla jde na Fontánu.
Jachachacha
|
