Přání ke kulatým narozeninám Dany Duchoňové
autor: Milan Špale
|
1. Občas prý se to v životě stává. Někdo v pohádkách tak si libuje, že už v mládí řekne si: marná sláva! A začne je žít. Hle, příběh ten tu je. 2. Tak zrodilo se jedno děvče malé (no, zase tak moc malé nebylo), a to dítko zpívalo si neustále… Dí sudičky: ve sboru by se mu líbilo. 3. To není ledajaký sbor, co pro ni vyvolili, a v němž děvče – teď již větší – zakotvilo. Vedli jej Vláďa a Zdena. Zárukou oba byli toho, co název Radost slibuje. Že je tu milo. 4. Však zcela jiný Vláďa již v té době v okolí se vyskytl, o Daně však nevěděl. Že plno radosti dá jí v různé podobě, to by jen věštec tehdy předpověděl. 5. Všechno změnily až kurzy taneční. Kdopak věru odolal by, Dana říká si, když ukloní se tělo, co nad jiné ční, a Vláďa z kapsy saka růži vytasí. |
6. Tak zrodil vztah se tuze krásný, jako v pohádkách, když úřaduje osud. Jak to dopadlo? To je přece jasný, když zříš je, jak za ruce se vodí dosud. 7. Je spojovala zprvu trampská romantika – ohně, co září rudou tváře zalije, – zpěvu, zvuku kytar, když se obou týká, – stanu, co znavená těla poté ukryje. 8. Zpěv přenesl se do koncertních síní, když Gaudium otevřelo náruč svou. Dana a zakrátko i Vláďa nejsou líní, s jinými své hlasy spojí písní společnou. 9. Však zpěvák živ je nejen ze svého hlasu a pouze zpěvu líbezného málokdy se nají… Tak Dana dlouhá léta vedla sboru kasu, v ní penízky na ni s láskou vzpomínají. 10. Dana ráda buřty, uzeniny, taky klobásku, však cholesterol zrádný chutě hatí. Na rotopedu přidá tedy si pár kilásků, přebytečná kila se pak zase ztratí. |
11. Zralý věk přináší pak různé výhody, beztrestně se může rentiérkou stát, užívat si veškeré dny plné pohody a radostem života se zcela věnovat. 12. V prvé řadě jsou tu krásná vnoučata. Jsou tři – však čtvrté již klepe na dveře. Moc ráda postará se o ta poupata, též o manžela, vždy ho čeká teplá večeře. 13. Její výkladní skříň, to je bezesporu vaření. zvlášť mistrem v oboru sekané je docela. Že leckdo dosud čeká, že ji na večírku ocení? To jen proto, že vždycky ihned zmizela. 14. Její ruce zašijí vše, kde doba trhlin učinila, příliš krátký svetr snadno dopletou, o jejich péči žádá též chaloupka jí milá. i zahrádka nabízí k setbě půdu staletou. 15. Že nejeden člověk až v době své zralosti uskuteční touhy z dětství, obecně se ví. Ať Dana v hradě starém, třeba na Kosti strašidlo jménem Džuveč konečně objeví. |