ZPĚT
                 Přání ke kulatým narozeninám Andulky Blechové

Jak dobře víme, většina tvorů má jediné ústřední nervové centrum, které sídlí v hlavě.
Jsou ovšem výjimky, např. praještěři měli druhé nervové centrum v páteři.
Dnešní příspěvek je věnován ženě, která má hned jedenáct center inteligence,
kromě hlavy ještě všech deset prstů.

autor: Bohdan Maslowski


 
1.  Ulízané vlásky, sponkou spolu spjaté
 Velikánské brýle, tvářičky pihaté...
 Jak v Holešovicích cestou domů kráčí,
 na všechny sousedy hrozivě se mračí.
 
2.  My však dobře víme, jak to často bývá
 jak v pohádkách končí káčátka ošklivá.
 Jen co se otočíš, labuť křídla vypne
 chvíli nedáš pozor, už tě někam štípne.
 
3.  Anička ví, co chce, vůbec jí nevadí,
 co si lidé myslí, jak to spolu ladí:
 Chce jako lékařka lidem dobře radit
 a jako zpěvačka na pódiu řádit.
 
4.  Tak jde do Radosti, tam maj dobrý frky
 přitom jsou tam pěkné ty zívací krky.
 Jó, tábor ve Skryjích, tam se nám to pěje!
 V holínkách to čvachtá, jako z konve leje.
 
5.  Studiem lékařství není snadné projít,
 teorii s praxí je v něm nutno spojit.
 Což Anička chápe, zvládne zkoušek mraky,
 manžela s Olinkou při tom zvládne taky.
   
 
6.  Po studiích slibná kariéra kyne
 její cesta se však složitěji vine.
 Prostě, kdo dokáže blbci neustoupit,
 musí v ordinaci na Kladně nastoupit.
 
7.  Kladno- ocelárna, tvrdých chlapů mraky
 když uvidí Anču, tetelí se strachy
 Co universita by jí snad nedala
 tady beze zbytku to všechno dostala.
 
8.  Jak čas běží, Anna dávno není malá
 na Bulovce právem primářkou se stala.
 V době, kdy se mnozí jiní ještě báli
 lidi s AIDS léčila - tak jsme ji poznali.
 
9.  Ale pro Aničku kariéra není
 titul jí neskýtá žádné potěšení.
 A proč být závislá v nemocnici státní?
 Tak začíná znova ve sféře privátní.
 
10.  Vedle praxe ale je i sféra jiná
 Anička na hudbu též nezapomíná.
 V Academiachoru působí a taky
 alikvotních tónů vyluzuje mraky.
   
 
11.  V Gaudiu jsme ale všichni přesvědčeni
 že Aničku s námi nejvíce ocení.
 Bez ní by tu zela mezera až běda
 a ta žádným můstkem překlenout se nedá.
 
12.  Ráda též s rodinou, než se v Praze dusit
 život v Kralovicích vyjede okusit.
 Jen, Aničko, pozor, protože k létání
 je mít zapotřebí určité nadání.
 
13.  Prozraďme tu její prohřešek jediný
 nedokáže mlčet dýl než tři vteřiny.
 I v zubařském křesle to ze sebe sype
 no a ty řveš smíchy, když se v nervu rýpe.
 
14.  Milá Anno, dejme nyní pravdě zadost:
 Při pohledu na Tě máme velkou radost.
 Dík, že připomínáš, že smát se nestačí,
 že radost s bolestí často v páru kráčí.
 
15.  Neb radost a bolest duální jsou slova.
 Jedna nos vystrčí - druhá se hned schová.
 A jen když je vedro, větřík tě osvěží.
 Radost bez bolesti existuje stěží.

 
16.  Aničko, v Gaudiu tady dobře víme,
 jak moc a zač všechno všichni Ti vděčíme.
 Žádná velká slova, co se dají kovat
 jenom Ti dnes chceme prostě poděkovat.
        
 
17.  Ať Tě všechno baví, práce i zpívání,
 přejeme Ti všichni se srdcem na dlani.
 Ať se stále daří, Tobě i Tvým blízkým!
 Chceš-li sdílet radost, tak určitě víš, s kým.