1.
Muži, jenž schopnost svou hvězdnou
ke službě národu dává,
hexametrem časoměrným
já verše zde uctivě píšu,
oslavě rekovných činů
neb tvar tento nejlépe sluší.
2.
Ve městě Plzni byl zrozen,
kde Bakchus sám otěže třímá.
Z otce Salzmanna vzešel,
jsa patricijského rodu,
tak, jak o tom i hospoda
"U Salzmannů" svědčiti může.
3.
Bohyně Athéna sama
mu u čela kolébky stála.
Dala mu do vínku moudrost,
co pravému hrdinství sluší.
A Hérmes, bůh kupeckých počtů
tajně pod postelí ležel.
4.
A tak nadán přízní nebes
Richard do života vstoupil,
obojí právo ve zkoušce
doktorské mistrovsky zvládnul
a v bance karlovarské
pak raditi občanům počal.
5.
S přízní bohů pak v zádech
do výšin závratných stoupal
by mohli občané čeští
v banky své peníze vkládat
neb doma v slamníku všité,
kořist toť lupičů snadná.
6.
Richard též s muži moudrými
seminář slavný pak vedl
kde rovněž prezident Václav,
coby rdící se mladík
s knihou von Hayeka v brašně,
svá vyčtená moudra koktal.
|
7.
Právem pak populus český,
ve vzácné prozření chvíli
vědom si ctností pravých,
Richarda v senát zvolil,
by ten, co hrdina zdatný,
za jeho bojoval práva.
8.
Richard pak, poslání svému
věrný, jak muži se patří
vždycky s motýlkem u krku,
arbiter elegantiae
v výboře ústavně- právním
těm bůranům mravy kázal.
9.
U zrodu jeho dcer múzy
pokaždé přítomny byly.
Báře ke kolébce Kleió
snad osobně Richard pozval,
K Evě Melpomené přišla,
ta chodí, kdy se jí zachce.
10.
Ceterum autem censeo,
Richard všech bohů je přítel,
Apollóna pak zřejmě
plzeňským Prazdrojem pojil,
a ten mu talentu k hudbě
dvojitou přidělil porci.
11.
A tedy, Richard v Gaudium
osudem trefiti musel,
aby svým basem výrazným
melodii řádně tvrdil,
při bakchanáliích aby pak
na klavír k tanci vyhrával.
12.
Klasické vzdělání jistě
zdobí pravého muže.
Jak správně latinsky mluvit
se u něj můžeme učit,
neb klucí plzeňští vědí,
kam ve slovech délky stavět.
|
13.
Vzpomeňme na tomto místě
též mistrovskou jazyků znalost,
jíž Gaudiu Richard mnohokrát
na cestách dalekých pomoh'.
I jazyky, jež dle svých slov nezná,
domluví se všude plynně.
14.
Nač myslíš, mistře, když vždycky
v květné neděle ráno
hlasem Piláta nám zde
Barabáše nabízíš,
my zas pak, dnes jako včera,
pokaždé křižujem Krista?
15.
Vrtkavá přízeň davů,
však náklonnost mocných je směšná.
Můžeš být stoiků králem
a mravnosti vzorem jistě,
tak jako Seneca filosof,
než v Nerona skončil spárech.
16.
Kde velkolepé skutky
všech reků dávných dnes vidíš?
Plevem zarůstají
studnice moudrosti pravé
a slova, kdysi nám drahá,
v ústech šašků se kroutí.
17.
Hrdinou pravým jsi, mistře,
když čeliti osudu ranám
dokážeš neochvějně.
Do samého konce když pevně
stojíš při těch, co drazí
ti po celý život byli.
18.
Mladší jsi, nežli mnohý
třicátník pochmurné mysli.
Nadto pak jistě ti známo
je přísloví Řeků starých,
že lepší stáří orla,
než oslovo mládí je věru.
|