1. Znám sympatickou Pavlínku,
zní soprán její tichý kdes..
Ta pozve nás prý na sklínku
jak tuším… je to právě dnes!
2. Na zdraví její budem pít,
náš celý gaudiácký kmen,
tu lokne si kdos bílého,
však jiný červeného jen.
3. Ta žínka drobná, spanilá
(zvěd jakýs to v plen nám dal)
své jubileum druhdy slavila
ač nikdo by jí to nehádal…
4. Jen zřídkakdy se moc parádí
však kytky, ty ona přímo miluje!!
Též proto nejen tmavé kapradí
i leccos jiného pro ni tu je.
5. Kumšt v krvi – s tím se zrodila.
A navíc, svatá pravda jest,
že už do gymnázia chodila
po boku četných dnešních hvězd.
6. Už od malička ráda zpívá,
tak zkoušela to léta sólově.
Zpěv pro ni byl jak chleba skýva
pro toho, co kouká tuze hladově
|
|
7. Mezi tím v pražském Suchdole
už chystali glejt, že je inženýr,
co zkoumá tu louku, tu pole,
a rozezná pšenku, žitko i též pýr.
8. Velké širé rodné lány!
Co mílí po nich tehdy zběhala
při tom však už rodinné klany
tam pozvolna plánovat začala.
9. A tak přišla záhy dcerka Anička,
Martínek, tichá voda, co mele břehy.
Má moc ráda ta svoje dvě sluníčka,
chvílemi raubíře, tu zas plné něhy.
10. Ve vínku má sic trochu křehké zdraví,
s Prodankou zjezdila však kraj světa celý.
Divadlo, to ji totiž teď moc baví,
když hercům šeptá, co na scéně říct mělí…
11. V rodině Gaudia, jak ryba ve vodě,
cítí se moc dobře a v pohodě.
Teď Pavlínce podle přání pějme
a rovněž jí od srdíčka přejme:
12. Ať malé Šírové rodinné plány
už nikdo nikdy ničím nezhatí,
ve všem vždy jsou dokonány,
a šťastný úsměv tvář její pozlatí.
|
