Zase máje je čas a vše kolem rozkvétá,
jednomu muži vlas stříbrem rozkvétá.
Ač pár křížků v životě i neduhů přibylo,
tak čelo s vráskami opět se zjasnilo.
Jak mládí prožil, není nám známo,
však vílou štěstěnou bylo mu přáno.
Vždyť kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem,
my jeho znalosti vítáme s povděkem.
Nad městem pivečka sluníčko vychází
a rodák z Plzně do Prahy přichází.
Miluje dobré vínečko a letitou whisky, však není to kaz
do Gaudia přišel moc dobrý bas.

   Hodně se dosud do jeho života vešlo,
je známo, že okusil i senátorské křeslo.
Lásku má ke zpěvu ve druhých basech,
miluje chaloupku v libých Zvonoklasech.
Ať stále jenom nechválíme,
také Vám něco málo prozradíme.
Je přátelský k lidem, má smysl pro krásu,
rybářky sličné zve si na výlov Karasů.
Tak hodně moc štěstí a taky zdravíčka,
ať srdíčko potěší, Ti naše písnička.
A taky mnoho let chceme Ti všichni přát,
Richarde řekni si, co máme Ti zazpívat?

           PÍSNIČKA  Richardovi
        (na melodii Chodila Maryška)
1. Veselý, protřelý
věčně, věčně mladý pán,
Co se rád usmívá -
humor, humor je mu dán.
Kdo tu vládne latinou?
Francouzštinou? Němčinou?
To je přec jasná věc:
Richard, Richard s bankou svou.

2. Na Hrad byl, Richard prý
kdysi, kdysi často zván.
Na mnohá jednání,
jistě, jistě též do Lán.
Kdo to dneska sídlí tam?
Richard žasne: Tenhle kmán?
Lidu hlas: právě on
měl být, měl být povolán!

3. Richard ví: na Hrad by
moc se, moc se nehodil…
Tak jako v Gaudiu
smíchu, smíchu neužil!
Je mu jasné, že on pak
kandidátů řadu tak,
co také zpívají,
by jen, by jen rozšířil.