Vojtěch Říhovský

         Měl starší sourozence (Jan, Jeroným a Vojtěška), kteří zemřeli ještě v dětském věku. Jeho otec působil jako ředitel kůru v proboštském poutním chrámu Panny Marie v Dubu u Olomouce, kde mladý Říhovský vypomáhal v orchestru jako houslista, později zastoupil svého otce ve hře na varhany.
      Po ukončení Obecné školy v Dubu u Olomouce vystudoval na přání otce reálné gymnázium. Následně pokračoval se studiem na české vysoké škole technické v Praze. Jeho hudební vlohy ho však i přes nesouhlas otce zavály na Varhanickou školu, jejímž ředitelem byl v té době František Skuherský, který předal mladému Říhovskému patřičné teoretické i praktické vzdělání. Studium nadaného Říhovského bylo ovšem ohroženo, když byl přistižen se spolužáky v hostinci. Nakonec mu byla udělena milost, ale pedagog Skuherský dával Říhovskému jasně najevo svou nelibost. Znechucený Říhovský chováním Skuherského tak studium ukončil ještě před absolutoriem v roce 1889. Posléze nastoupil na operní a pěveckou školu Jana Ludevíta Lukese a do ústavu Arnošta Černého, kde rozvíjel svůj romantický tenor.
         Po ukončení pražských studií se v roce 1892 vrátil do svého rodného města, kde působil jako učitelský pomocník a varhaník. Jeho otec byl v té době stále ředitelem kůru, kde Říhovský rozvíjel svou skladatelskou činnost a uvedl svá raná díla s místním sborem a hudebníky.
         V roce 1902 byl jmenován ředitelem kůru v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi a na ženském učitelském ústavu školských sester III. řádu svatého Františka působil jako učitel zpěvu a hudby.
         Říhovskému byl v roce 1909 udělen královehradeckým biskupem papežský řád “Bene merenti” za zásluhy o chrámovou hudbu.
         V roce 1914 se stal ředitelem kůru v chrámu sv. Ludmily v pražských Vinohradech. I v Praze se věnoval četným hudebním aktivitám, například byl sbormistrem Arcibiskupského semináře.
         Ani první světová válka nezabránila Říhovskému v komponování. Válku přečkával v druhém rumunském pěším pluku, kde jako hráč prvních houslí sloužil dva a půl roku v kasárnách na dnešním náměstí Republiky v Praze. Po válce se vrátil zpět do chrámu sv. Ludmily, kde zřídil Farní Jednotu Cyrilskou. Říhovský musel tehdy komponovat méně náročné skladby pro ženský sbor, poněvadž byl po válce nedostatek mužů. V té době vyšlo Album pro harmonium. Své působení v chrámu sv. Ludmily zakončuje v roce 1936.
         Ve svých 65 letech tak odešel na odpočinek, který trval pouhý rok. V roce 1937 se totiž společně se sbormistrem A. Nejtkem podílí na vedení sboru v chrámu Panny Marie Královny míru ve Lhotce u Prahy, kde též vypomáhal jako varhaník. Pro tento kostel složil píseň Královno míru.
         Zemřel ve svých 79 letech 15. září 1950 v Praze, pochován je na Vinohradském hřbitově. Je věčnou škodou, že hudební archiv Říhovského a Jednoty cyrilské z kůru kostela sv. Ludmily byl bezdůvodně vyvezen do sběrného odpadu v devadesátých letech 20. století.

         DÍLO
         Nejvýznamnější jsou jeho chrámové skladby, které jsou uváděny dodnes. Vystupoval pod pseudonymem V. Ř. Dubský.
         Zkomponoval za celý svůj život 27 mší s latinským textem.
                  Například: Missa Loretta, op. 3, Missa Jubilaei Silemnis, op. 33,
                  Missa Pastoralis, op. 48, Missa Sanctae Ludmilae, op. 68,
                  Missa B. Mariae de Lourdes, op. 92.
         Dále 10 českých mší, 5 requiem, několik Te Deum, cca 50 graduale a stejný počet ofertorií, pangelingua (80 latinských a 40 českých), litanie, pohřební zpěvy, koledy a další příležitostnou hudbu pro církevní účely.
                  Z rozměrnějších děl je známa Velkopáteční kantáta, op.66. Pro smíšený sbor, sopránové, tenorové, barytonové sólo a varhany (s neoblig. průvodem 2 trubek a 3 pozounů, slova Fr. Žáka
         Mimo chrámovou hudbu komponoval zejména pro klavír a sborové skladby. Velmi populární byly jeho sbírky instruktivních skladeb pro klavír, varhany, housle a malé komorní soubory.
         Například:
                  Dětským srdéčkům (Lidové písně a říkadla pro klavír v snadném slohu)
                  Pod vánočním stromkem (Pět snadných transkripcí na Vánoční písně pro klavír na 2 ruce)