ZPĚT
               

EDMUND PASCHA
* 1714, Kroměříž – † 6. května 1772, Žilina

slovenský františkán, kazatel, varhaník a hudební skladatel českého (moravského) původu.
Jeho jméno je původně české - Páska nebo Paska. Pascha také znamená "Velikonoce".
Proto užíval pseudonym Claudianus Ostern


  ŽIVOT
           O jeho rodinném původu a dětství není nic známo. Již v rodném městě se ale mohl seznámit s františkány. Po svém vstupu do řádu v dnes slovenském Hlohovci v roce 1731 obdržel řeholní jméno Edmund. Studoval v klášterní škole filozofii, konkrétně v klášteře v Beckově, a následně teologii v Uherském Hradišti.
           Po ukončení studia a vysvěcení na kněze působil jako Jako kněz, kazatel a varhaník v řadě klášterů salvatoriánské provincie na Slovensku, mimo jiné v Prešově, Pruském, a v Žilině. Byl značně nemocný. Po řadu let trpěl nadměrnou lámavostí kostí nebo dnou, kvůli čemuž byl chromý (chodil o berlích) a postižen i na rukou, z čehož lze odvodit jeho pseudonym Claudianus (z latinského Claudus = chromý). V závěru svého života onemocněl rakovinou. Zemřel v žilinském klášteře 6. května 1772
           Edmund Pascha byl nejen varhaníkem, ale také hudebním skladatelem. Komponováním slovenských pašijí, pastorálních mší a koled se zasloužil nejen o rozvoj barokní hudby na Slovensku, ale i o slovenskou literaturu. Ve svých hudebních sbornících zachoval zejména vánoční folklór a osobitou slovenskou lidovou poesii s vánočními a velikonočními náměty. „Skládal v duchu lidové poesie vánoční pastýřské písně a básně, psal, illuminoval a celostránkovými obrazy zdobil notované kancionály, komponoval koledy a pastýřské mše na své texty.“ Ve své soudobé slovenštině užíval četné moravismy vycházející z jeho moravského původu. V jeho barokním stylu je možno nalézt i prvky starší raně klasicistní hudby.

  DÍLO
           Z hudební tvorby Edmunda Paschy se dochovalo několik rukopisných hudebních sborníků:
  - Žilinský kancionál, skládá se ze dvou částí.
            První z nich: Harmoniae pastorales, (Pastýřské harmonie) nebo též v singuláru Harmonia pastoralis .
            Druhá část: Prosae pastorales (Pastýřské zpěvy), obsahuje dvacet pět vánočních koled a pastorál.
    Nejznámějším dílem skladatele je Vánoční mše F-dur z výše uvedeného sborníku Harmonia pastoralis. V této mši lze obdivovat zejména slovenské vložky vsunuté mezi klasické (byť zkrácené) latinské texty.
    Známá je vánoční koleda: "Co je to dnešní děň za znamení"

           Tři pasionály:
   - Passionale Domini Venerabilis Conventus Soloensis – z roku 1771, pro františkánský klášter v Žilině.
   - Pasionál pro prešovský františkánský klášter z roku 1770 obsahuje notované responsoriální velikonoční pašije.
   - Pasionál pro klášter v Pruském z roku 1771