Založení Karlovy univerzity 7. 4. 1348 patří mezi nejvýznamnější státnické činy Karla IV. (* 14.5.1316, † 29.11.1378), který vládl od 1. srpna 1346 až do smrti.
    Od založení měla čtyři fakulty: teologickou, právnickou, lékařskou a artistickou (filozofickou). Karel ovládal slovem i písmem pět jazyků – francouzský, latinský, italský, český a německý. Knihy psal běžně česky. Studoval univerzitu v Paříži.
    Dokladem o založení Univerity je zakládací listina :   .
   Jednatřicetiletý panovník, jedenáctý český král
    Karolus, Dei gratia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex.
    Karel, z Boží milosti římský král vždy vznešený (překládá se "vždy rozmnožitel říše") a český král
    Karel IV. vyhlásil, že univerzitu (universitas znamená společenství, obec; rozuměj vyučujících, tedy doktorů a mistrů – a studujících…) zakládá proto, aby se obyvatelé Českého království nemuseli v cizině doprošovat almužny a aby nalézali doma hostinu vědění a naopak mohli zvát cizince k účasti na studiu u nás.
    R. 1366 byla založena Karlova kolej a po dvaceti letech se nastěhovala do gotického patricijského domu královského mincmistra a bankéře Johlina Rotleva, který zbohatl, mimo jiné, ve stříbrných Horách Kutných. Johlin Rotlev daroval r. 1383 dům Václavu IV. a ten jej ještě se sousedními domy předal Karlově koleji, která původně sídlila v domě na okraji židovské čtvrti vedle kostela sv. Mikuláše, jehož prostory byly velmi omezené. Karolinum je tak nejstarší dům pražské univerzity.
    Nové objekty byly obestavovány a rozšiřovány, důležité bylo zřízení univerzitní kaple a velkého sálu pro slavnostní shromáždění - Aula magna. Středověká přestavba trvala mnoho let a dala tehdy univerzitě auly, posluchárny, byty mistrů a jejich pomocníků, i lázně a vězení. V r. 1611 byly všechny jednotlivé koleje zrušeny a vše se soustředilo v objektech Karlovy koleje - Karolinum .

    Dnešní vzhled Karolina (21. století) je převážně barokní tak, jak je v letech 1715-1718 přestavěl František Maxmilián Kaňka. Barokní charakter je doplněn dochovanými a částečně nově odkrytými gotickými prvky. Nad barokním Kaňkovým portálem směrem do Železné ulice č. 9 bylo ponecháno raně barokní okno z r. 1687 s nápisem LEX CIVIUM DUX (Zákon je vládcem občanů). Z původního Rotlevova domu pochází loubí a gotický arkýř z doby kolem r. 1370, který byl původně součástí domácí kaple sv. Kosmy a Damiána a jemuž se výstavností rovná jen arkýř Staroměstské radnice.
    Při obnově v letech 1946-50 byla Velká aula, vybudovaná po r. 1383, asi o třetinu prodloužena, byly sem umístěny tribuny a křesla pro akademický dvůr. Aula má zvláštní vlnitý strop, který zajišťuje výtečnou akustiku a na němž jsou kovové znaky českých zemí podle návrhu Jana Laudy. Do lustrů jsou vmontována oteplovací tělesa a ampliony.

    Hlavní stěna je ozdobena gobelínem
       (pozn. – správně tapiserií; obdobně ne každé šumivé víno je šampaňským, ne každé brandy je koňakem, ale koňak je brandy, šampaňské je šumivé víno a gobelín je tapiserie…)
    dle návrhu Vladimíra Sychry z r. 1947, jehož hlavním motivem je Karel IV. klečící před knížetem Václavem. Motiv je stejný jako na univerzitní pečeti. Lze spatřit i na reverzu bankovky 100 Kč. Označení díla: Tapisérie „KAROLÍNSKÝ GOBELÍN“ , 1948, 520x760cm, autor návrhu Vladimír Sychra. Utkáno pro nově arch. Frágnerem upravenou aulu Univezity Karlovy v Praze. Tkala Marie Hoppe Teinitzerová.

    Pro příležitostná setkání nebo pro převlékáni vystupujících slouží zpravidla malá aula . V předsíni Malé a Velké auly se nacházejí portréty některých pražských arcibiskupů, kteří vykonávali úřad univerzitních kancléřů. Nejstarší je portrét kardinála Arnošta Vojtěcha Harracha (dobová kopie ze 17. století). Nad portréty je umístěn kamenný erb Rotlevů.