Svatý Lazar - symbolizovaný zelenou barvou (barva naděje). patron malomocných a leproserií, dále
řezníků, hrobařů, žebráků.
Byl to přítel Páně, dle Písma žil v Betanii se sestrami Marií a Martou. Když zemřel, Ježíš ho povolal živého z hrobu. Dle východní tradice se stal biskupem a mučedníkem na Kypru, dle západní
tradice biskupem v Marseille.
Wikipedia:
"Současný Řád svatého Lazara je od roku 1967 rozštěpen do několika vzájemně se neuznávajících větví, které měly či mají své vlastní velmistry. Od roku 2004 existuje ve dvou větvích -
obediencích: 1. orleánské
2. sjednocené maltsko-pařížské
Obě jsou zastoupeny i na českém území."
Další komentář:
Spory byly osobní (spor o velmistrovství) a taky věcné (např. o příjímání nekatolíků).
V sobotu 9.11.2013 ve Strahovské basilice jsme byli svědky obřadu větve maltsko-pařížské obedience, jejíž duchovním protektorem je jeruzalémský patriarcha Řehoř III, který byl taky přítomen. Jejich oficiální stránky jsou:
http://www.st-lazarus.cz/skupiny.html
je na nich ohlášená i tato sobotní akce.
Konkurenční větev orleánské obedience má stránky
http://www.oslj.cz/
vekopřevorem je hrabě Dobrzenský, duchovním protektorem pak emeritní maďarský primas kardinál Paskai.
Postoj Vatikánu k této věci:
Především, řád sv. Lazara nepatří mezi Vatikánem uznané řády katolické církve. Díky sporům a zmatkům, které mezi nimi vznikají, vydal asi před rokem papež Benedikt prohlášení, jehož část cituji:
Svatý stolec ve snaze vyhnout se - bohužel - možným nedorozuměním, která jsou vyvolána nedovoleným vydáváním dokumentů a nenáležitým používáním posvátných míst, a také, aby zabránil pokračujícímu zneužívání, které mnoha lidem dobré víry působí újmu, prohlašuje, že nepřikládá žádnou hodnotu řádům, dokumentům a vyznamenáním vydávaným neuznávanými bratrstvy a považuje za nepatřičné, jsou-li užívány kostely a kaple k tzv. „obřadům investitury“.
Právě takového "nepatřičného obřadu investitury" jsme se zúčastnili. Je možná zajímavé, že kromě kardinála Vlka má úzký kontakt s řádem taky kardinál Duka - ale asi s tou druhou, orleánskou obediencí, jak se lze přesvědčit na jejich stránkách.
Pro nás z toho pochopitelně neplyne vůbec nic. Obě větve vyvíjejí vysoce potřebnou a bohulibou činnost - zakládání hospiců, péče o nemocné a hendikepované, a tak dále. To lze na těch stránkách taky najít. Lidé, kteří se pro to obětují, nepochybně zaslouží úctu společnosti. Kromě toho má pro křesťany tato věc i ekumenický náboj - tedy přispívá k dialogu mezi různými křesťanskými církvemi.
A navíc, Kyrie zůstane Kyrie a Agnus zůstane Agnus, ať to zpívá kdokoli komukoli :-)
Zpracoval Bohdan Maslowski, listopad 2013.