Ačkoliv dnešní podoba chuchelského kostela o románském či raně gotickém původu příliš nevypovídá, spekuluje se o možnosti, že byl vybudován již roku 1132. Anonymní Kanovník vyšehradský, pokračovatel Kosmův, nás zpravuje o tom, že:
„ ... dne 19. ledna dlel pan biskup Menhart ve vsi Chuchli a jednoho dne za soumraku stal se div neslýchaný a velmi hrozný. Když totiž, zmožen jsa již dřímotou, vstoupil na lože a jeho sluhové stáli u něho, najednou zazněl jim v sluch strašný hřmot, jako by vycházel z jeskyně a blížil se k jeho domu. Sluhové tím postrašeni, utekli a pána samotného tam nechali. On nevěda, co si rady, seskočil z lůžka, a jako u vidění, přitiskl se ke zdi u komína. A hle! Úžasný velký kus skály, valící se s hory, porazil dvě zdi u lože biskupova a tam se zastavil. Tak vyvázl biskup bez úrazu.“
Tento zápis by mohl vést k myšlence, že biskup Menhart nechal kostel vybudovat jako poděkování Matce boží za svou záchranu.
V pramenech se však farní kostel objevil až roku 1264. Jeho podoba byla veskrze tradiční, založená na spojení pravoúhlých půdorysných útvarů. O tom, jak byl vyzdoben, se nám bohužel nedochovaly žádné zprávy. Již brzy po svém zřízení, tedy roku 1298, byl kostel převeden pod správu Zbraslavského kláštera (Aula Regiae)
V husitských dobách byl klášteru zabaven, ale v r. 1455 vykoupen zpět a vlastněn zbraslavským klášterem až do r. 1785, kdy byl klášter zrušen a zbraslavské panství přešlo do soukromých rukou.
Kostel nemá věž, zakončen je malou vížkou s dvěma zvony. Věžička je kryta cibulovitou bání. První větší zvon pocházející z roku 1708 je zasvěcen sv. Bernardovi a nese latinský nápis
„Haec campana in honorem B. V. M. et s. Bernardi fusa Wolfgango abbate Aulae Regiae anno 1708“. Druhý menší zvon je zasvěcený sv. Barboře
LÁZNĚ
První zmínka o léčivosti místní vody pochází z roku 1729, kdy na kopci nad obcí nechal vystavět kostelík jakýsi polský šlechtic, který se prý díky vodě uzdravil. Později prospěšné účinky potvrdil Jan Antonín Srinci, český lékař a fyzik, profesor pražské univerzity.
Mariánský pramen byl zachycen v roce 1760 v lese nad obcí a nad ním vystavěli
kapličku Panny Marie.
Pramen až do roku 1984 zásoboval Malou Chuchli pitnou vodou.
NÁZEV
Lidová etymologie pojmenování odvozovala od mnišské „kukle“.
Z historie je k roku 1132 doloženo „Chuchel“, 1264 – „in minori Cuhlea“, 1512 „z Maleho Chuchla“.
Roku 1849 se uvádí: (to) „Malé Chuchle“, později 1895 – (ta) „Chuchle Malá nebo Přední“.
Pojmenování (ten) „Chuchel“ (= „chuchvalec, chomáč“) byl snad název kopce (podle tvaru) přenesený na osadu pod kopcem.
Malá Chuchle (německy Kuchelbad) je evidenční část a katastrální území hlavního města Prahy na levém břehu Vltavy, mezi Hlubočepy a Velkou Chuchlí, v městské části Praha-Velká Chuchle. Před připojením k Praze v roce 1922 byla Malá Chuchle součástí obce Velká Chuchle, Velká Chuchle však byla připojena k Praze až roku 1968.