Kostel sv. Jiljí
Stojí uprostřed současného hřbitova. V původní románské podobě z roku 1184 šlo o jednolodní stavbu s východním pravoúhlým závěrem o celkových rozměrech 19,7 m x 9 m.
Na objekt navazovala věžovitá, dodnes zachovaná stavba s emporou v 1. patře. Tato empora byla přístupná po schodišti v síle zdiva. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska. To dosvědčuje mimo jiné i empora (tribuna) ve věžovité stavbě, ze které velomož sledoval bohoslužby. Podle četných analogií z celých Čech stávaly vlastnické kostely v areálu velmožského sídla, a tak lze předpokládat, že sídlo Jiřího z Milevska bylo někde poblíž tohoto kostela. Po založení kláštera začal kostel sv. Jiljí plnit funkci farního kostela, zatímco chrám Panny Marie v klášterním areálu sloužil potřebám řeholníků.
Kolem roku 1400 byl kostel výrazně goticky přestavěn. Při této přestavbě byla velká část původního románského kostela zbourána. V presbyteriu se nachází architektonicky velmi cenná, gotická síťovaná klenba tzv. milevského typu s později domalovanými renesančními nápisy a erby.
Samotná loď je plochostropá s původními trámy dendrochronologicky datovanými do let 1445/1446. V roce 1785 byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel postupně chátral. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen až do roku 1883, kdy se o jeho obnovu přičinil strahovský opat Zikmund Antonín Starý.
Z nejstarší fáze je dodnes zachována takzvaná zvonice v západní části kostela. Kamenná věž má obdélníkový půdorys a je ze žulových kvádrů. V horní části jsou patrné dvě řady románských okének se sloupky. V současnosti slouží kostel jako smuteční síň. K tomuto účelu byl v 80. letech 20. století rozsáhle upraven.
Vchod do chrámu je z jižní strany, vysokým, zaklenutým vstupem. Vlastní kostel měří na délku přes 23 metrů, šíře je přes 11 metrů a výška je 15,5 metrů. Kostel je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Okolo kostela se nachází hřbitov.
Chrám Navštívení Panny Marie
Původně to býval malý kostelík (z roku 1187), kde se konaly pobožnosti, před vystavením chrámu. Ve 13. století byl raně goticky přestaven, pozdější přestavba byla v 19. století novorománská. Nyní je po celkové rekonstrukci. Přes všechny dějinné trampoty si uchovala svou románskou podobu.
Má štíhlou siluetu se dvěma věžemi. Stavebním materiálem jsou žulové kvádry. Délka chrámu je 56 metrů, šířka je přes 17 metrů a výška od podlahy ke klenbě je 14 metrů. Hlavní loď je od postranních oddělena arkádovými pilíři. Chrám byl založen souběžně s klášterem. Velká část stavby chrámu byla provedena za opata Jarlocha. K východní části je připojena sakristie.
Raně gotická kaple v západní části nese název
Opatská kaple svaté Markéty
(stereo-pohled). K jižní straně kostela jsou připojeny budovy starého klášterního konventu. Jsou novorománské, stejně tak budova sakristie a části ambitů. Konvent má uzavřený čtvercový tvar, uprostřed bývala zahrada. Nesla jméno Rajská. V jeho areálu bývaly vystaveny archeologické nálezy z města, kláštera a dobová platidla. Budovy děkanství, konvent, oltáře, obrazy a i hrobky byly za husitských bouří poškozeny.
Na druhém klášterním nádvoří býval pivovar, cukrovar a hospodářské budovy. Pivovar byl postavený roku 1691 a fungoval do roku 1907, kdy byl zrušen.
Během stavebních oprav v letech 1718-1722 byly původní věže nahrazeny barokními báněmi, pokryté červeným plechem.
Další rozsáhlejší úpravy se konaly v roce 1847, kdy byl interier vybílen a za vedení stavitele A. Potůčka byly odstraněny barokní prvky.
Děkanství
Po levé starně při vstupu do areálu kláštera je budova děkanství, kde je denní stacionář, refektář a klausura. V refektáři byl při rekonstrukci objeven dřevěný barokní malovaný strop.
Latinská škola
Po pravé straně vchodu na první nádvoří je budova bývalé latinské školy.
Jednalo se o nejstarší školu v kraji, která se připomíná již v roce 1543. Dnes v dolní částí sídlí charita a v 1. patře, kam vedou vnější dřevěné schody, se ve velkém sále pořádají přednášky a výstavy. V druhé místnosti je trvalá expozice barokní knihovny, s knihami zapůjčenými ze Strahova.
