Červený Hrádek (německy Rothenhaus) je raně barokní zámek na severním okraji Jirkova v okrese Chomutov. Postavit ho nechal roku 1655 Jan Adam Hrzán z Harasova na úpatí Krušných hor, kde předtím stával hrad Borek. Nachází se dva kilometry severovýchodně od Jirkova.       Zámek       Významným prostorem, který zabírá dvě poschodí, je velký sál v rizalitu hlavního průčelí. Vstup do něj umožňují čtyři portály se štukovou výzdobou. Horní část stěn sálu je zdobená pilastry podepřenými štukovými atlanty a výklenky s mytologickými postavami. Pod nimi jsou malby bitevních scén a štukové reliéfy. Mytologické a lovecké výjevy jsou také na stropě s vysokým fabionem. Z roku 1695 pochází zámecká kaple svatého Jana Křtitele. V jejím presbytáři byla použita necková klenba, zatímco loď má klenbu valenou s lunet ami. V zámku sídlí Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov. V okolí zámku je rozsáhlý park a zámecká obora.       Historie       Hrad Borek byl postaven neznámým stavebníkem v době na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, ale někdy bývá za zakladatele považován Dětřich Kra, který mohl hrad založit v letech 1411–1415 Majetek po něm zdědila manželka Kateřina a syn Hanuš Kra, kteří panství roku 1417 prodali Václavovi z Moravěvsi a Kopist. Během husitských válek stál Václav z Moravěvsi na katolické straně. Nechal hrad opravit a ozdobit červenou barvou, podle níž se hradu začalo říkat Červený hrádek. Po změně několika majitelů hrad v roce 1579 koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a nechal ho přestavět na renesanční zámek. Jiří Popel z Lobkovic brzy upadl u císaře Rudolfa II. v nemilost a byl uvržen do vězení na Lokti. Roku 1591 ve  městě došlo k otevřenému povstání. Povstání bylo potlačeno a ještě téhož roku proběhl na Červeném hrádku soud s částí povstaleckých vůdců, z nichž byli dva měšťané na zámku popraveni. V roce 1594 byl Lobkovicům zabaven veškerý majetek a byl až do roku 1605 ve správě královské komory. Dne 19. prosince 1605 panství s městečkem Borkem spolu s Údlicemi, Nezabylicemi a Blatnem a Horou Svaté Kateřiny koupil Adam Hrzán z Harasova za 236 tisíc rýnských zlatých.       Novodobé dějiny zámku       Posledním rodem, kterému zámek patřil, se stali Hohenlohe-Langenburgové. Získali jej sňatkem Isabeliny dcery Gabriely s knížetem Ludvíkem Hohenlohe-Langenburgem. Zámek roku 1892 převzal její syn z prvního manželství Gottfried Hohenlohe, který roku 1895 pověřil architekta Jana Kotěru úpravami zámku. Gottfriedův syn Max Egon Hohenlohe se stal posledním šlechtickým držitelem Červeného hrádku.       Max Egon udržoval styky se Sudetoněmeckou stranou, což mu umožnilo dojednat setkání anglického vyjednavače Waltera Runcimana s představiteli strany během jeho mise v srpnu a září 1938. Vzhledem k těmto stykům byl však zámek rodině po druhé světové válce zabaven.       Nedávné dějiny z doby normalizace       UPOZORNĚNÍ !       Známý projev generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, "jako kůl v plotě", který se odehrál na Červeném Hrádku, se nekonal v tomto zámku. Tehdy šlo o kulturní dům v Červeném Hrádku, který je součástí Plzně.