Posouzení kvality občerstvení a obsluhy na rautu po koncertě
v restauraci VÁCLAVKA dne 18.6.2016.
Situace
1. Organizace prostoru: Bylo domluveno, že se občerstvení uskuteční ve dvou spojených místnostech (saloncích), a to tak, že sezení bude pouze po stranách a střed zůstane volný. Občerstvení pak bude na jednom dlouhém stole u jedné ze stěn. V jednom z těchto místností je navíc piano, které se dalo využít ke společnému zpívání. Skutečnost jste viděli: Sezení venku u pěti dlouhých stolů téměř neumožňovalo nic z toho, kvůli čemuž jsme se sešli, tedy komunikaci mezi lidmi či společné zpívání. Navíc řada z členů obou sborů je staršího věku a sezení ve večerním chladu jim nemusí vyhovovat - viz zájezd do Polska.
2. Jídlo: Bylo dojednáno, že hodnota jídla pro každého bude mezi 100 - 150 korunami na osobu, přičemž počet osob, pro něž se bude připravovat byl 50. Původně hodnota jídla na osobu měla být 200 Kč, což byla prý podle manažera prodejny spodní hranice, aby se to vyplatilo. Poté, co jsme rozhodli, že Francouzům zaplatíme i pití, byla suma na osobu snížena, abychom se vešli do celkové částky 10 000. S touto objednávkou ostře kontrastovala kvantita předloženého jídla.
Na každý z pěti stolů určených pro 12 osob byla položena jedna mísa
obsahující jeden hermelín, trochu klobás, nejobyčejnějšího plátkového sýra, šunky a oblohové zeleniny. Následovaly lívanečky, jejichž počtu jsem si nestačil všimnout (možná byl někdo pozornější), ale o to, že by stačily pro 12 osob u stolu, velmi pochybuji.
3. Pití: Francouzům objednával a nosil jeden číšník, a to tak, že udělal celkovou objednávku a pak teprve nápoje připravil a přinesl, takže než své nápoje dostali, uplynula nejméně půlhodina a na další objednávání už prakticky nedošlo. Stejné to bylo i u našich lidí, kdy personál trval na tom, aby se platilo vše okamžitě místo domluveného osobního konzumačního lístku. Tento projev nedůvěry způsobil, že se vše protahovalo a málokdo si mohl objednat víc než jednou. Personálně byla tato akce ze strany podniku evidentně hrubě podceněna.
4. Přípitek. Provozní slíbil, že přípitek bude na účet podniku, personál však o tom nebyl informován. Po naší urgenci a následné konzultaci číšnice s vedením restaurace jsme dostali panáky toho nejhnusnějšího sladkého likéru, který v té hospodě evidentně nikdo nechce.
Závěry
1. Vyžádal jsem si, aby k faktuře, která nám bude zaslána, byl přiložen rozpis použitých potravin. Asi to nebude nic platné, protože jsme si jídlo na jednotlivých mísách nenechali převážit, protože jsme nevěděli, že už žádné jiné nedostaneme. Takže v té faktuře mohou být jiné údaje než ve skutečnosti. Ale aspoň jsme dali najevo, že jsme s jídlem (ale i s dalšími věcmi) rozhodně spokojeni nebyli.
2. Připravím vyjádření pro vedení restaurace, kde popíšu vše, co se lišilo od objednávky (bude to částečně obsah tohoto mailu), na základě čehož bychom možná měli požadovat slevu. Nevím, nemám s tím zkušenosti, když tak mi, prosím, v tomto směru poraďte.
3. Celý večer tak vyzněl ve vztahu ke spřátelenému sboru neobyčejně trapně a uboze. Nebetyčně tak kontrastoval s přijetím, které nám - jak si mnozí pamatují - připravili (dokonce dvakrát) naši francouzští přátelé. Stud a vztek, který se mnou po celou dobu "večírku" (a zbytek víkendu cloumal, ještě umocňoval fakt, že někteří Francouzi, kteří si všimli našich rozpaků i rozladění, to pochopili jinak a nabízeli, že by se finančně podíleli na úhradě občerstvení. Proto považuji za svou povinnost napsat a nechat si přeložit omluvný dopis, kde vylíčím situaci, do jaké jsme se dostali, především to, že jsme s tou restaurací neměli zkušenost a zvolili ji jen kvůli její blízkosti a netušili, že nás personál takto podvede.
4. Musí to být pro nás ponaučení, abychom podobné akce dělali buď tam, kde to dobře známe a máme tam nějaké osobní vazby a kde si nedovolí nás takovým způsobem okrást, anebo je dělat ve vlastní režii, což umíme velmi dobře.
To je vše, co jsem chtěl k tomu v tuto chvíli říci. Milan
---------------
Ahoj Milane a ostatní,
máš pravdu, bohužel...já sama jsem odjela se Sorianovými, kteří pozvali své přátele raději do Břežan. Jak jsem pochopila z debaty, nabyli dojmu, že se s nimi nepočítalo, a taky jejich přátelé měli už dost hlad - seděli u stolu pro čtyři a na něm nebylo nic. Je to fakt strašně smutné, ale Milane, ty za to nemůžeš, je to věc personálu hospody. Jen se to bude blbě vysvětlovat. No, je to pro nás dost nepříjemné ponaučení a je jasné, že kdybychom měli vhodný prostor, my se umíme o své hosty postarat náležitě a jaksepatří. Zuzana
P.S. myslím, že je to téma na kritický spamík, který pošlu i oné restauraci....
ZPĚT na fotky z občerstvení
1. Organizace prostoru: Bylo domluveno, že se občerstvení uskuteční ve dvou spojených místnostech (saloncích), a to tak, že sezení bude pouze po stranách a střed zůstane volný. Občerstvení pak bude na jednom dlouhém stole u jedné ze stěn. V jednom z těchto místností je navíc piano, které se dalo využít ke společnému zpívání. Skutečnost jste viděli: Sezení venku u pěti dlouhých stolů téměř neumožňovalo nic z toho, kvůli čemuž jsme se sešli, tedy komunikaci mezi lidmi či společné zpívání. Navíc řada z členů obou sborů je staršího věku a sezení ve večerním chladu jim nemusí vyhovovat - viz zájezd do Polska.
2. Jídlo: Bylo dojednáno, že hodnota jídla pro každého bude mezi 100 - 150 korunami na osobu, přičemž počet osob, pro něž se bude připravovat byl 50. Původně hodnota jídla na osobu měla být 200 Kč, což byla prý podle manažera prodejny spodní hranice, aby se to vyplatilo. Poté, co jsme rozhodli, že Francouzům zaplatíme i pití, byla suma na osobu snížena, abychom se vešli do celkové částky 10 000. S touto objednávkou ostře kontrastovala kvantita předloženého jídla.
Na každý z pěti stolů určených pro 12 osob byla položena jedna mísa
obsahující jeden hermelín, trochu klobás, nejobyčejnějšího plátkového sýra, šunky a oblohové zeleniny. Následovaly lívanečky, jejichž počtu jsem si nestačil všimnout (možná byl někdo pozornější), ale o to, že by stačily pro 12 osob u stolu, velmi pochybuji.
3. Pití: Francouzům objednával a nosil jeden číšník, a to tak, že udělal celkovou objednávku a pak teprve nápoje připravil a přinesl, takže než své nápoje dostali, uplynula nejméně půlhodina a na další objednávání už prakticky nedošlo. Stejné to bylo i u našich lidí, kdy personál trval na tom, aby se platilo vše okamžitě místo domluveného osobního konzumačního lístku. Tento projev nedůvěry způsobil, že se vše protahovalo a málokdo si mohl objednat víc než jednou. Personálně byla tato akce ze strany podniku evidentně hrubě podceněna.
4. Přípitek. Provozní slíbil, že přípitek bude na účet podniku, personál však o tom nebyl informován. Po naší urgenci a následné konzultaci číšnice s vedením restaurace jsme dostali panáky toho nejhnusnějšího sladkého likéru, který v té hospodě evidentně nikdo nechce.
Závěry
1. Vyžádal jsem si, aby k faktuře, která nám bude zaslána, byl přiložen rozpis použitých potravin. Asi to nebude nic platné, protože jsme si jídlo na jednotlivých mísách nenechali převážit, protože jsme nevěděli, že už žádné jiné nedostaneme. Takže v té faktuře mohou být jiné údaje než ve skutečnosti. Ale aspoň jsme dali najevo, že jsme s jídlem (ale i s dalšími věcmi) rozhodně spokojeni nebyli.
2. Připravím vyjádření pro vedení restaurace, kde popíšu vše, co se lišilo od objednávky (bude to částečně obsah tohoto mailu), na základě čehož bychom možná měli požadovat slevu. Nevím, nemám s tím zkušenosti, když tak mi, prosím, v tomto směru poraďte.
3. Celý večer tak vyzněl ve vztahu ke spřátelenému sboru neobyčejně trapně a uboze. Nebetyčně tak kontrastoval s přijetím, které nám - jak si mnozí pamatují - připravili (dokonce dvakrát) naši francouzští přátelé. Stud a vztek, který se mnou po celou dobu "večírku" (a zbytek víkendu cloumal, ještě umocňoval fakt, že někteří Francouzi, kteří si všimli našich rozpaků i rozladění, to pochopili jinak a nabízeli, že by se finančně podíleli na úhradě občerstvení. Proto považuji za svou povinnost napsat a nechat si přeložit omluvný dopis, kde vylíčím situaci, do jaké jsme se dostali, především to, že jsme s tou restaurací neměli zkušenost a zvolili ji jen kvůli její blízkosti a netušili, že nás personál takto podvede.
4. Musí to být pro nás ponaučení, abychom podobné akce dělali buď tam, kde to dobře známe a máme tam nějaké osobní vazby a kde si nedovolí nás takovým způsobem okrást, anebo je dělat ve vlastní režii, což umíme velmi dobře.
To je vše, co jsem chtěl k tomu v tuto chvíli říci. Milan
---------------
Ahoj Milane a ostatní,
máš pravdu, bohužel...já sama jsem odjela se Sorianovými, kteří pozvali své přátele raději do Břežan. Jak jsem pochopila z debaty, nabyli dojmu, že se s nimi nepočítalo, a taky jejich přátelé měli už dost hlad - seděli u stolu pro čtyři a na něm nebylo nic. Je to fakt strašně smutné, ale Milane, ty za to nemůžeš, je to věc personálu hospody. Jen se to bude blbě vysvětlovat. No, je to pro nás dost nepříjemné ponaučení a je jasné, že kdybychom měli vhodný prostor, my se umíme o své hosty postarat náležitě a jaksepatří. Zuzana
P.S. myslím, že je to téma na kritický spamík, který pošlu i oné restauraci....
ZPĚT na fotky z občerstvení