Panský dům – bývalá dědičná rychta čp.137 na rohu náměstí a Jungmannovy ulice. V roce 1712 koupili Kinští od Marka Světelského tento hostinec, tehdy patrovou kamennou budovu o jedné světnici v přízemí a jedné v patře, se dvěma pivními sklepy a dřevěnými, sešlými maštalemi a kravínem. Od té doby datuje se název „Panský dům“.
Roku 1843 byl přestaven nákladem 4000 zl., nad vraty byl umístěn kamenný znak Kinských. Dole byly místnosti hostinské a byt nájemcův, v patře taneční sál a hostinské pokoje.
Po renovaci najat Josefu Spiegelovi, který si tu zařídil kupecký krám a hostinskou živnost tu vedl jeho švagr Josef Šubrt, syn městského důchodního. V 50. letech 19. století byl nájemcem Ondřej Kratejl z Klatovska, pozdější železniční strážník; po něm (1854-1856) František Tausig; krátce bývalý panský kuchař Václav Šedý; bývalý hospodářský adjunkt František Rychtařík (1861-1863), Petr Turnwald, Němec z Plzeňska (1860-1868), který se oženil s dcerou Františka Křena (hospodářství v místech dnešních školních budov); r. 1871-1877 Vilém Falbr; od r.1877 Václav Zářecký a po jeho smrti 7.11. 1883 vdova po něm Karolína Zářecká do r.1889 a od r.1889 do r.1919 Josef Havlíček.
R.1864 umístěna v patře Čtenářská beseda, která po 20 letech přestěhovala se do přízemí vzadu. Časem sál kopulovitě zvýšen a z této doby pochází fasáda do náměstí, od celkového vzhledu budovy odlišná.
I Sokol ve svých začátcích tu měl své sídlo, v přízemí nějaký čas umístěn poštovní úřad. V zahradě byl vpravo kuželník, v pozadí aréna a ve středu hudební pavilón. V Panském domě soustředěn společenský život zdejší téměř výhradně; sál byl zdejší „dvoranou“, pořádány tu větší plesy, pořádány koncerty, hráno divadlo ochotníky i kočujícími společnostmi. Po převratu pronajat na podzim r.1919 za nepatrný peníz „Sokolu“, který tu ustanovil hostinským Theodora Faltysa a r.1920 majitel panství Oldřich Ferdinand Kinský Panský dům „Sokolu“ daroval.
(zpracoval Mgr. Michal Hofman z dobových pramenů V. Tomka)
Sokol sídlil v Panském domě po dlouhá léta s přestávkami v době německé okupace a pak komunistické vlády, kdy byla jeho činnost vždy násilně přerušena. Po roce 1989, kdy se pustil do náročnějších architektonických úprav budovy, na které mu nevystačily finance, se musel objektu vzdát. Zakoupilo jej město Choceň a provozuje v něm kulturní činnosti. Dnes v Panském domě sídlí Kulturní zařízení města Choceň, nachází se zde sál pro pořádání různých kulturně společenských akcí a v přízemí je Restaurace Panský dům.
Detaily o možnostech, které zde jsou k disposici najdete na
KZM Choceň
