HISTORIE
Choceňský zámek nechal vybudovat v letech 1562 - 1574 "Zikmund ze Sselnberka a z Kosty a na Wrchowinie" jako své nové renesanční sídlo.
Pravděpodobně za Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu (mezi lety 1587-1602) získal zámek uzavřenou čtyřkřídlou dispozici.
K zámku dále patřily dvě štěpnice „…dobrým štípím vysázené, na kterýchžto mnoho ovoce bývá…“, kořenná zahrada s lázničkou a světnicí, sklep pro uchování panského vína na Choceňku a lednice. Tak nějak si můžeme představit tehdejší zámek. Ke sklonku třicetileté války (konkrétně v roce 1646) byl zámecký objekt vydrancován švédským vojskem.
Barokní úpravou stavba prošla za Norberta Oktaviána Kinského v letech 1710-1720
V roce 1829 vyhořel a jeho obnova proběhla už v klasicistním stylu. V letech 1849-1850 bylo přestavěno východní křídlo zámku na pseudogotickou zámeckou kapli Nanebevzetí Panny Marie, která tvoří vstupní prostor do zámku.
Stavební vývoj objektu byl v zásadě uzavřen výstavbou neogotické kaple Nanebevzetí Panny Marie v letech 1849-1850. V následujícím období užívali Kinští budovu jako letní sídlo.
Po roce 1918 se město Choceň neúspěšně snažilo domoci si soudní cestou vyvlastnění zámku; Měla zde být zřízena obchodní škola.
Za okupace byl objekt zámku využíván nejdříve pro potřeby Hitler-Jugend, poté zde byli umístěni francouzští zajatci a ke konci války sloužil jako ubytovna pro pracovníky koncernu Hermann Goering - Werke.
V roce 1945 byl zámek zkonfiskován na základě Dekretů prezidenta republiky. Jižní křídlo bylo přenecháno pro potřeby nově Základní umělecké školy, severní křídlo slouží Orlickému muzeu
a v přízemí také sídlí zámecké knihkupectví.
