Zpět  na přehled sokolských akcí

HISTORIE MICHNOVA PALÁCE

Palác Michnů z Vacínova
      Renesanční předměstský palác (villa suburbana) byl budován někdy před rokem 1587, později manýristicky upravovaný do roku 1644 s ještě později barokně po roce 1722.
      Archeologický výzkum v místě prokázal zástavbu ze 14. století, části opukových zdí pocházejí ze 13. století. V té době tady docházelo ke zpracování železa. Nejstarší je patrně keramika, kterou archeologové datují do 10. století.
      Hlavní renesanční stavba je připisována Ulriku Aostalimu de Salla, s nímž spolupracovali stavitelé Ambroggio a Benedetto Barifisové (80. léta 16. století).
      Hlavní stavební etapa probíhala ve 20. a 40. letech 17. století, výrazný je rizalit v zahradním průčelí, fontána pod edikulou při ohradní zdi, jednotlivé grotty, drobné stavby v zahradě. Autora raně barokního díla neznáme. Francesco Caratti působil až od roku 1657. Jeho dílem je také unikátní trojdílné schodiště.
      V roce 1753 měl palác 2 budovy, 10 rezidenčních místností, 2 saly terreny, 11 místností pro služebnictvo, 2 kuchyně, stáje pro 35 koní. Vstupní průčelí pochází asi z roku 1777 a je dílem Johana Ferdinanda Schora, uváděn je též Antonín Haffenecker.
      Celková rekonstrukce i s přístavbou v době po vzniku Československa probíhala pod vlídným dohledem pečlivého historika umění univerzitního profesora Vojtěcha Birnbauma, podařilo se zachránit renesanční detaily. Rekonstrukci i novostavbu realizoval vítěz architektonické soutěže arch. František Krásný, podařilo se mu stavby dokončit před všesokolským sletem v roce 1926.


      Upozornění !
      Nepleťte si tento "Palác Michnů z Vacínova" s "letohrádkem hraběte Michny z Vacínova", zvaným "Vila Amerika" v ulici Ke Karlovu v Praze na Novém Městě.
      V roce 1715 koupil Jan Václav říšský hrabě Michna, pán na Vacínově, od Josefa Línka, měšťana Nového Města pražského, pozemek, na němž nechal vystavět od Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1717–1720 tuto barokní stavbu.
      Název Vila Amerika je prý odvozen od dobrovolníků, kteří po roce 1826 doprovázeli rakouského arcivévodu Maxmiliána do Mexika a kteří se zde scházeli. Dnes v ní je Muzeum Antonína Dvořáka.