Gustav Mahler v Jihlavě (* 7. července 1860 Kaliště – + 18. května 1911 Vídeň)
Gustav Mahler je v hudební literatuře označován za představitele pozdního romantismu a za velkého symfonika přelomu devatenáctého a dvacátého století, který otevřel pomyslnou bránu do dvacátého století. Těžištěm jeho díla je devět dokončených symfonií, vokálně symfonická skladba Píseň o zemi a řada písňových cyklů.Rodina Gustava Mahlera pocházela z Podblanicka. Příjmení „Mahler“ se poprvé objevuje v soupise Židů z roku 1793 v obci Chmelná u Vlašimi. Podle tohoto soupisu byl Abraham Mahler synagogální zpěvák a živil se košerováním. Gustavův dědeček, Šimon Mahler, se narodil v Chmelné v roce 1793, po sňatku s Marií roz. Bondyovou odešel do Lipnice poblíž Německého Brodu (po roce 1945 přejmenován na Havlíčkův Brod).
Gustavův otec Bernard Mahler obchodoval s nejrůznějšími druhy lihovin. Nejčastějším cílem jeho cest byla Jihlava, ale zajížděl např. i do Znojma. V roce 1857 se Bernard oženil s Marií roz. Herrmannovou, dcerou bohatého obchodníka a mydláře Abrahama Herrmanna. Dne 7. července 1860, se zde narodil jejich druhý syn Gustav.
Rodina Bernarda a Marie Mahlerových byla početná. V letech 1858–1879 se jim narodilo 14 dětí, z nichž však osm zemřelo v dětském věku. I když na konci 19. století byla smrt malých dětí velmi běžná a v prvních letech života umírala zhruba polovina novorozenců, příliš častá úmrtí život rodiny neblaze poznamenávala, zvláště pak psychiku matky, k níž citlivý Gustav tíhl. Na malého Gustava velmi silně zapůsobila především smrt jeho o rok mladšího bratra Arnošta (1861-1875) – a později se zřejmě stala i inspirací při tvorbě opery Arnošt, vévoda švábský (1879). Ze vzpomínek Almy Mahlerové se pouze zprostředkovaně dozvídáme, že Gustavova sestra Justina si dokonce na smrt i hrála: „Jako dítě přilepila kolem své postele svíčky. Pak se lehla, svíčky zapálila a skoro tomu uvěřila, že je mrtvá“.
Základní vzdělání získal Gustav s největší pravděpodobností na hlavní škole v dnešní Fibichově ulici. Na podzim roku 1869 vstoupil na německé gymnázium v Hluboké ulici č. 1 (tehdy Im Jesuitengarten, od roku 1878 Tiefegasse), jehož budova z roku 1727 s pozdější přístavbou z poloviny 19. století dosud stojí (sídlo Městské knihovny). Hned v prvním semestru na sebe mladý Mahler upozornil vedení školy i jihlavskou veřejnost poctivým odevzdáním nalezené peněženky s větším finančním obnosem; případ byl po celém městě veřejně vybubnován. Gustavovy studijní výsledky nebyly v prvních letech špatné. Na konci prvního ročníku skončil na 22. místě ze 49 žáků, o rok později dokonce šestnáctý ze čtyřiceti. V té době už má za sebou první veřejné vystoupení (13. října 1870 v Městském divadle) a otec Bernard, oslněn synovými hudebními úspěchy, chce synovi dopřát ještě lepší vzdělání, než by mu mohla poskytnout Jihlava, a zařizuje mu přestup na gymnázium v Praze na Novém Městě.
Gustav bydlí v Praze na Starém Městě v rodině profesora Grünfelda, u něhož zároveň studuje hudbu. Ovšem mladý Mahler, vytržený ze svého prostředí, propadá na mnohem náročnější škole ze šesti předmětů z celkových sedmi a ve třídě je beznadějně poslední. Otec proto odváží syna zpět do Jihlavy, kde pokračuje ve studiu na tamějším gymnáziu, tentokrát znovu s lepšími výsledky.
Řádné studium ukončil Mahler v 6. ročníku. Gustav Schwarz, správce statku Moravany na Čáslavsku, kterého seznámil s Mahlerem spolužák Josef Steiner, pocházející z nedalekých Habrů, rozpoznal hudební nadání mladého Mahlera a přesvědčil jeho otce, aby dal syna na konzervatoř ve Vídni. Gustavův otec souhlasil pod podmínkou, že dokončí studium na gymnáziu a složí zde maturitu. Další dva roky studoval tedy Gustav jihlavské gymnázium jako privatista. Do Jihlavy se vracel skládat zkoušky za uplynulý semestr, dále také o svátcích a prázdninách. V letních měsících vystupoval na úspěšných koncertech.
S vyhlídkou na blížící se maturitu uspořádal 12. září 1876 ve velkém sále hotelu Czap koncert ve prospěch gymnázia na nákup učebních pomůcek. Jeho studijní výsledky měly totiž stále sestupnou tendenci a poslední semestr ukončil se čtyřmi nedostatečnými. Od maturity v řádném termínu 6. července 1877 odstoupil a před maturitní komisi se znovu dostavil 12. září. Komise se k němu zachovala milosrdně a „nechala ho projít“.
Mahler byl vegetariánem, vegetariánství přičítal velký význam pro rozvoj své duše. Byl znám svou velkou pracovitostí a snahou o neustálé zlepšování svých již dokončených děl.
Později Mahler jako dirigent působil v mnoha městech, postupně v Lublani, Olomouci, Praze, v Lipsku, v Budapešti v Hamburku. V roce 1897 byl povolán na nejdůležitější místo svého působení - do Vídně jako umělecký ředitel (Generalmusikdirektor, GMD) Vídeňské státní opery a zároveň šéfdirigent Vídeňských filharmoniků.
Od roku 1908 byl Mahler šéfdirigentem Metropolitní opery v New Yorku. Dirigoval například i americkou premiéru Smetanovy opery Prodaná nevěsta v Metropolitní opeře dne 19. února 1909. Roli Mařenky zpívala Ema Destinnová,
Ke konci svého pobytu v New Yorku (v roce 1911) byl Mahler již vážně nemocen. Nejprve se uvažovalo o chřipce, ale nakonec se ukázalo, že jde o bakteriální onemocnění srdce. Nepomohli mu lékaři v Americe, Paříži a nakonec ani ve Vídni, kam se po dlouholetém pobytu ve Spojených státech vrátil. Ve Vídni dne 18. května 1911 ve věku 50 let zemřel na sepsi v důsledku komplikací vyvolaných základní chorobou.
-----------------------------------------
Mahlerova rodina přišla do Jihlavy v roce 1860 a usadila se v domě v tehdejší Brtnické ulici čp. 265. Bernard Mahler získal v roce 1861 povolení k prodeji alkoholu, postupně právo výčepu piva, kořalky, vína, výroby esencí, octa a sladkých likérů. Ve dvorním traktu zřídil vinopalnu a v přízemí otevřel výčep. V roce 1872 koupil sousední dům čp. 264 (Znojemská 6). V přízemí byl výčep a palírna, v 1. patře byt rodiny. Mladý Gustav zde žil až do roku 1875. Dům prodal po smrti rodičů v roce 1889. Po II. světové válce byl dům č. 4 jako německý majetek konfiskován, převeden do vlastnictví města a poté státu. Od roku 1953 do počátku 90. let, kdy ho opět získalo město, patřil Moravským kovárnám, které ho využívaly jako ubytovnu.
Dne 19. června 1960 byla v rámci oslav 100. výročí narození Gustava Mahlera na průčelí domu č. 4 odhalena pamětní deska od ak. sochaře Milana Knoblocha, která připomíná, že v domech č. 4 a 6 skladatel v letech 1860–1875 žil.
Po rekonstrukci výstavních prostor byl dům Gustava Mahlera slavnostně znovu otevřen 25. září 2008 výstavou obrazů Vladimíra Franze Písně potulného tovaryše. Prostory byly oživeny atraktivní výmalbou a moderním osvětlením. V přízemí je stylizovaná nekuřácká kavárna, dále informační a prodejní místo. V prvním patře se nachází expozice, která představuje návštěvníkům Mahlerův život a dílo. Ve druhém patře jsou k dispozici prostory, které umožňují konání výstav a kulturních akcí. Svou kancelář má v domě i česko-německý Spolek Dům Gustava Mahlera.
ZPĚT na koncert v Jihlavě